Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nový Zéland

Je stát v jihozápadní části Tichého oceánu (Pacifiku). Tvoří ho dva velké ostrovy, Severní a Jižní, a spousta menších ostrůvků. Nejbližšího souseda Nového Zélandu, Austrálii, od něj dělí vzdálenost asi 2 000 km.

Oficiální jazyk: angličtina

Státní zřízení: konstituční monarchie, člen Commonwealthu

Hlavní náboženství: 24,7 % - anglická církev; 18,3 % - Presbyteriáni; 15,5 % - římští katolíci; 4,8 % - Metodisté

Čas: SEČ + 11

Měna: novozélandský dolar (NZD)

Obyvatelstvo

Původními obyvateli Nového Zélandu jsou Maorové, ti sem připluli během 9.-14. století. Největší skupinu obyvatel tvoří Novozélanďané evropského původu (75 %). Druhou největší skupinu tvoří Maorové (15 %). Negramotnost obyvatelstva je nízká, činí pouze 1 %. Střední délka života mužů je 75,5 let, u žen 81,6 let. Podíl párů bez dětí je 76 %.

Geografie

Je poněkud izolován v jižní části Tichého oceánu a skládá se ze dvou hlavních ostrovů oddělených Cookovým průlivem (známých jednoduše jako Severní ostrov a Jižní ostrov) a četných menších ostrovů, dále pak z mnoha menších, například závislá území Cookovy ostrovy, Niue nebo Tokelau. Celková rozloha Nového Zélandu je 268 680 km², což je o trochu méně než Japonsko a o trochu více než Spojené království.

Největší města

  • Auckland – 1,3 mil. obyvatel
  • Wellington – 369 000 obyvatel (hlavní město)
  • Christchurch – 364 000 obyvatel
  • Hamilton – 186 000 obyvatel

 

Podnebí

Má mírné oceánské podnebí, krajní Sever má podnebí subtropické. Roční období jsou proti Severní polokouli obrácená. Nejteplejší měsíce jsou leden a únor a nejchladnější červenec. Na Severním ostrově je průměrná teplota 18 °C a na Jižním 13 °C. Zimy jsou mírné. Převládající západní větry přinášejí celoročně bohaté srážky.

Fauna a flóra

Je domovem mnoha rostlin, které nenajdete nikde jinde na světě, např. šarlatově kvetoucí pohutukawy a jerlínu se zářivě žlutými kvítky. Velké části Nového Zélandu byly původně porostlé lesem nebo buší. Nyní převládají formy trsnatých trav na bažinatých plochách a pouze čtvrtina území je zalesněna. Stávající lesy jsou složené z vavřínových a jehličnatých stromů, ale místy se vyskytují i palmy a stromovité kapradiny. Na Jižním ostrově jsou i lesy bukové.

Stejně unikátní je i zdejší říše zvířat. Jejím nejznámějším představitelem ke kivi, velký nelétavý pták, i když zde žije ještě několik dalších druhů ptáků, kteří neumějí létat. Na Novém Zélandu se také vyskytuje mnoho endemitů. Před příchodem Evropanů na Novém Zélandu žily dva druhy netopýrů, velké množství hmyzu a ptáků, kteří jsou často nelétaví a několik druhů plazů – gekoni a scinkové. Pouze na Novém Zélandu najdeme rovněž haterii novozélandskou, starodávného plaza podobného ještěrce. Typickými opeřenci Nového Zélandu jsou slípky, papoušci kakapo. Nežijí zde žádní hadi.

Mnoho oblastí po celých ostrovech, které jsou přirozenými výskytišti různých zvířat, je nyní chráněno do 14 národních parků.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

hodnocení

(učitel, 12. 5. 2008 9:40)

Žani, tvoje práce je pěkná. Kromě několika drobných chybiček - odchylky od normy - je hezká. Těším se na tvoji další práci.